Také vám s blížícím se Pražským maratonem roste nejen fyzická kondice, ale i sebevědomí a máte nasazeny růžové brýle? Zlomená noha v půlce dubna, ve chvíli, kdy máte fyzičku na vrcholu a jste připraveni na maraton, který je připraven na květen, vám může změnit vaše růžové brýle rovnou na černé.
Moje nejlepší kamarádka Hedvika vloni bohužel nedoběhla:
Rázem ztratíte své sny, očekávání, společenskou prestiž, jako mávnutím kouzelného proutku zmizí i vaše endorfinové opojení, radost z naplňujícího zážitku z běžecké sounáležitosti při běhu v magickém centru hlavního města. Nezmiňujeme raději tisíce korun za startovné o které přijdete, předplacené DVD, kde jste měli být zachyceni při proběhnutí cílem, i další náklady, jako jsou například nové boty. Bohužel za to vše zaplatíte také tím, že musíte svým blízkým vysvětlovat, proč jste nakonec na startu maratonu nestáli.
Při běhu spadla na dráze, nepříjemně ji prasklo v kosti tak, až se za ní otáčeli další běžci. Její první komentář navíc byl: „Já jsem věděla, že jsem trénovala málo. Hlavně, že jsem řešila, zda mám chrániče! Teď to začne bolet, čeká mě převoz sanitou, operace, pak si nejspíš pobrečím a maraton už budu sledovat jen v televizi. Všichni mi říkali, abych si brala Wobenzym, ale nedbala jsem toho…
Měla pravdu, ale poučila se. Enzymy ve formě léku Wobenzym, který je léty prověřován výzkumy i samotnými sportovci, užívala poctivě dle návodu. Díky úžasné práci ortopedů, poctivé rehabilitaci byl průběh hojení velmi rychlý a naprosto bez komplikace, stejně tak následná rekonvalescence. Díky tomu je Hedvika zase naprosto v pohodě.
Díky tomu, že byla odoperovaná, vyplakaná i zahojená, na stole měla řadu rozdělaných kašírovaných postaviček, které chytře vyráběla ze sádrových obvazů, které ji při převazu věnoval sympatický saniťák, doufáme, že se letos znovu postaví na start na Staroměstském náměstí 8. května a já ji budu moci držet palce, aby doběhla do cíle v pohodě.